Jdi na obsah Jdi na menu
 


Máme vlastní dům

29. 1. 2007

Tak máme barák! Dům, hrad, nemovitost. Ako hovoria bratia Slováci „ něhnuťelnosť“ ….

Trvalo to roky, než jsme sehnali dům, který by splňoval všechny naše požadavky – měl být větší než naše minulé bydlení, měl stát ve Strážnici (prostě tu  všichni členové rodiny mají lidičky, od kterých nechceme být daleko, a já taky práci), kousek dvora za domem by neškodilo a taky jsme měli dokázat to celé profinancovat. Pátrali jsme dlouhé měsíce (roky), prošli jsme spoustu různých domů, mluvili se spoustou majitelů, jednali se spoustou realitních kanceláří…

            Možná někdo z Vás zná ten pocit, kdy stojíte v cizím baráku a máte pocit, že by tam bylo dobře, vybaví se Vám pobíhající děti a vonící kafe…..takhle to dopadlo v jednou z domů, který jsme navštívili. Takže by jsme mohli mít vyhráno – ale neměli jsme. Odmítám popisovat všechno, co se dělo kolem baráku, který u nás vyhrál „výběrové řízení“. Bylo toho spousta, ale všechny překážky a problémy byly nakonec překonány a jednoho krásného dne na konci září jsme stáli v baráku, ve kterém nás vítaly protečené stropy, vyduté parkety, rozpadající se okna a úžasná spousta nepořádku - a když píšu spousta a nepořádku, tak myslím opravdu spousta a nepořádku :o(  .

            A v tyto dny se začali vynořovat pomocníci všeho druhu a bylo jich tolik, že nám dopomohli ke splnění našeho odvážného plánu – nastěhovat se před vánočními svátky. Pomocníkům si dovolím MOC PODĚKOVAT hromadně, abych náhodou na některého z nich nezapomněl – každý pomohl jak chtěl a jak mohl

(ve svobodě). Někdo vyhrnul rukávy, někdo půjčil nářadí, auto, někdo dohodil řemeslníka a předpokládám, že byli i tací, kteří naše dílo podepřeli modlitbou.

Děkujeme, pomocníci…

            Velikánské poděkování si zaslouží moje Žena Maruška,která na tom všem má velikánský, vlastně největší, podíl. Další velký dík směřuje k našim rodičům z obojí strany.

            Samozřejmě, že ještě nejsme s barákem hotoví (a někteří tvrdí, že nikdy hotoví nebudeme, že práce kolem baráku nemá konce), pořád zvolna doděláváme, ale radostně bydlíme.

Náš dům byl o.Jiřím Šlégrem vysvěcen (dokonce za účasti kmocháčků), patronkou se stala sv.Zdislava.

Co dodat? Ještě jednou velký dík všem, kteří nám jakkoliv pomohli a pomáhají.

Perlička na závěr: křesťanská rodina žije v baráku, který postavil před  lety pán, kterému se říkalo „Čert“.

 :o)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář